Umíte si představit tu parádu, když přijedete do jakéhokoliv jiného státu a všemu rozumíte?A co učení ve školách by odpadlo. Jednotný jazyk, to by bylo to pravé. Možná právě tak přemýšlel jeden geniální člověk. Tím byl polský lékař Ludvík Lazar Zamanhof. Kolik jazyků uměl, to se neví, ale co je jisté, že jeden jazyk vymyslel. A určitě to není jednoduchá záležitost.
Ludvík Lazar Zamanhof
Jazyk se přeci neskládá pouze
–         ze slovní zásoby
–         ale i stavby věty
–         časování
–         a jiných jazykových složitostí.
A právě Zamanhofovi se to podařilo. Určitě netušil, že za sto třicet let bude jeho esperantem mluvit kolem dvou miliónů lidí, ve sto dvaceti zemích světa. Slovní zásobu sestavil ze slov, která jsou podobná západoevropským jazykům a znějí trochu italsky. Gramatika je velice logická, tvoří ji důmyslný systém tvorby slov. Esperanto má jednu obrovskou výhodu oproti jiným jazykům. Vzhledem k jeho dokonalé propracovanosti si ho lze osvojit i pět krát rychleji a dostat se na úroveň komunikace v mateřském jazyce.

Společný jazyk sbližuje

Tak jako každá skupina lidí, kterou něco spojuje, sdružují se i esperantisté. Scházejí se po celém světě a mají jednu velikou výhodu. Všichni se mezi sebou domluví. Jestliže se přihlásí do programu Pasporta Sevo, mohou cestovat do více než devadesáti zemí a všude mají jistotu, že najdou ubytování. Esperantisté se totiž dohodli, že si budou navzájem poskytovat přístřeší.Vypadá to, že má tento jazyk pouze samé výhody a že nikdo nemůže proti němu nic říci. Omyl. Jsou tací, kteří esperanto odsuzují a nevidí v něm žádný přínos.
logo esperanto

Argumenty, které jsou proti výuce esperanta:
–         jazyk není živý, není tedy přirozený.
–         esperanto nemá tradice.
–         není vhodné pro psaní krásné literatury.
Aby esperantisté tyto teorie vyvrátili, vydali už tisíce děl klasické i současné literatury. 

S esperantem do celého světa
Ohodnoťte příspěvek