Krása je jako normálnost
Protože obojí svědčí nejčastěji o tom, že člověk spadá do jakési obrovské skupiny lidí, u nichž nelze pozorovat nic zvláštního v projevu či tělesném vzhledu. Spojujícím charakteristickým rysem těchto jedinců je pak jakási obyčejnost v tom smyslu, že ne nich není nic zvláštního, výjimečného a hlavně zapamatovatelného.
krásná dívka
Kolik jen stejných krásek má možnost člověk každý rok spatřovat v televizních show přehlídek královen krásy. A kolik z nich jste si byli schopni za ta léta jejich sledování zapamatovat? Kolik Vám jich utkvělo v hlavě. Nejspíš ty, kterým se povedlo během promenády v plavkách zakopnout a natlouct si – protože tyto byly díky své neohrabanosti schopní vybočit z řady, stát se výjimečnými. Kdežto jejich kolegyně již dávno zapadly v dějinách času. Tolik ke kráse modelek a královen krásy…

Preferuje jedinečnost a nezapomenutelnost
Samozřejmě není nutné zacházet do extrémů. Protože člověka po padesáti plastikách si zřejmě skutečně zapamatuje každý, ovšem ne pro jeho vzhled, ale pro pochybnosti o jeho duševním zdraví. Jistě si vzpomenete minimálně na jednu celebritu, která je či byla z duševní nepříčetnosti právě na základě své obliby plastických úprav vlastního vzhledu, podezřívána. Do této skupiny osob však spadat jistě nechcete.
kráska v trávě
Pokud ovšem vlastníte větší nos, vlasy jako hřívu, nebo máte každé oko jiného odstínu, pak své drobné nedokonalosti ponechejte obdivu okolí. Protože právě takové drobnosti z Vás učiní zapamatovatelnou, zajímavou osobu. Podaří-li se Vám takto zajímavý vzhled navíc doplnit také osobností a charakterem, který bude pro ostatní příjemným, nemusíte se obávat, že byste i Vy zapadli v paměti druhých tak, jako se to stává u krasavic z televizních obrazovek a přehlídkových mol.

Není totiž nic přitažlivějšího než drobný nedostatek typický pouze pro Vás.