Znalost Jakuba Šimona Jana Ryby – pedagoga a skladatele klasické hudby a jeho tvorby patří u nás k základnímu vzdělání. Přesto však je možné, že mnozí nevědí o tom, jak kvůli nesnesitelným útrapám nakonec dobrovolně odešel z tohoto světa.
noty k písni
J. J. Ryba žil v letech 1765 – 1815, narodil se v Přešticích u Plzně. Pocházel z kantorské rodiny. Svůj talent zdědil po otci – znamenitém varhaníkovi a skladateli. Ryba již v 8 letech hrál na klavír, později ještě na housle a varhany. Studoval na gymnáziu a poté se věnoval filosofii; byl vášnivým čtenářem a stoupencem Seneky, ovlivnil ho i Voltair a Rousseau – byl přívržencem osvícenských myšlenek. Měl značný rozhled i vzdělání, hovořil několika jazyky.
Nějaký čas působil jako učitel v Nepomuku a v Mníšku pod Brdy. Od roku 1788 se trvale usadil v Rožmitále, kde byl rovněž venkovským učitelem, věnoval se vzdělání a výchově dětí a mládeže.

Je třeba vyzdvihnout jeho obrovské pracovní nasazení podpořené nezkrotnou pílí, kterou věnoval komponování. Psal převážně české texty, a jak sám říkal: „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský požitek ani zpívající, ani poslouchající …“.

V roce 1790 se Ryba oženil a byl otcem 13 dětí, z nich však šest nepřežilo.
Coby otec sedmi dětí, z toho dvou synů na studiích, čelil Ryba vážným existenčním potížím. Z platu venkovského učitele spíše živořil, byl v nepřízni u církve, vrchnosti i nadřízených, což ho podlamovalo psychicky. Hudba se mu tehdy stávala jedinou duševní vzpruhou a oporou. Stále se zhoršující zdravotní stav, spory s mnohdy negramotnými rodiči žáků i s vrchností, pocity marnosti, zoufalství a beznaděje a úplné vyčerpání nakonec zvítězily nad entuziasmem a dokonce i nad vírou v Boha.

Pod tíhou těžkých myšlenek se rozhodl skoncovat se životem.
Jeho osud se naplnil v lese nedaleko Rožmitálu, kde si po Senekově vzoru podřezal hrdlo. Jako sebevrah byl pochován bez obřadu na starém morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech spočinul na hřbitově rožmitálském.
V roce 1854 na místě jeho smrti, na jeho památku, postavili lesní dělníci kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou, která zde stojí dosud.
zasněžené domy
Jakub Jan Ryba byl jeden z nejvýznamnějších představitelů české kantorské hudby přelomu 18. a 19. století (přelomu klasicismu a romantismu), skladatel, vzdělaný učitel, spisovatel, básník a ředitel kůru. Spojován je především s duchovními kompozicemi pro vánoční období. Jim vévodí Česká mše vánoční – Hej, mistře – z roku 1796. Svému tvůrci zajistila věhlas nejen u nás a v celé Evropě, ale též i v zámořských zemích a činí jej nesmrtelným.

Dal život 13 dětem, ten svůj nakonec vzdal
Ohodnoťte příspěvek