Mít strach je něco docela normálního. Je to vlastnost, která je ukryta někde hluboko v nás, a jakkoliv s ní lze v některých případech i vcelku úspěšně bojovat, nikdy nás tak docela neopustí. Vždycky jí v nás aspoň troška někde hluboko v mysli zůstane.

Bát se je normální. Je nám to dáno matičkou přírodou už od nepaměti, a to z toho důvodu, abychom přežili. Protože kolem nás už od úsvitu dějin vždy bylo, je a určitě i bude plno nebezpečných nástrah, které člověka dokážou připravit o zdraví a klidně i o život. A je to strach, který nám velí se těmto nebezpečenstvím vyhnout, nejít tupě na smrt.
strašidelný les

Bát se lze prakticky lecčeho. Někdy logicky, někdy oprávněně, někdy ale také naprosto bezdůvodně. Nebo zdánlivě bezdůvodně, protože za vším musí nějaká ta příčina být, bez té to nejde.

Někdy je takový strach malý, někdy větší, někdy dokáže člověka i docela ochromit a přivést třeba až na psychiatrii. Protože je tento vesměs dobrým sluhou, jenže když překročí únosnou mez, je i hodně špatným pánem.
duch v lese

 
Bojíme se postaru stejně jako docela moderně.

 

Mezi příčiny strachu, jež si přinášíme už od počátků vyšších živočišných druhů, patří kupříkladu strach z 

–          velkých či sice malých, ale přesto dravých zvířat, zejména šelem

–          jedovatých či jinak nebezpečných tvorů

–          krvácení

–          nevysvětlitelných přírodních úkazů

–          hlasitých nebo podezřelých zvuků

–          ztráty našich nejbližších, především rodičů

 

Mezi to, co nás děsí tak jaksi moderně, pak patří to, co nám postupem času přináší civilizace, jež by nás měla sice obav zbavovat, ale spíše opak je pravdou. Zde si můžeme zmínit dejme tomu strach z toho, že

–          přijdeme o práci

–          ztratíme střechu nad hlavou

–          pozbudeme sociální jistoty

–          přejede nás auto

–          berňák odhalí chyby v našem účetnictví

–          zavřou nás

 

Případně tu existuje i strach z toho, co vždy hrozilo, co však v průběhu času nabývá na hrůzostrašnosti, jako je dejme tomu hrozba válek nebo globálních klimatických změn.

 

A https://www.kataloog.cz/co-je-to-strach/ třeba podle tvůrců hororů? Lidé se prý nejvíce bojí toho – co nevidí. A kdo třeba někdy sledoval film podobného ražení, uzná, že je to vlastně také pravda. A nejen v hororových filmech.

Protože jaký strach nás opanuje nejednou ve chvíli, kdy třeba neuzříme – výplatu na našem účtu, že?

Ohodnoťte příspěvek